Finanční stránka
Často se stává, že jednou z prvních otázek, často opravdu první otázkou, kterou položí zájemce o štěňátko chovateli, je výše ceny štěňátka.
Nebudu se rozepisovat o nákladech, které musel chovatel vynaložit, aby uchovnil fenu, o časové náročnosti akcí, které je nutné splnit, o čase a práci, které věnoval odchovu štěňat. A proč je cena štěněte taková, jaká je.
Chtěla bych apelovat na zájemce o štěňátko, aby si uvědomili, že si kupují živého tvora, za kterého ponesou odpovědnost, o kterého se budou muset starat, věnovat mu svůj čas a v neposlední řadě budou muset v průběhu let vynaložit nemalé finanční prostředky. Cena štěněte je jen začátek…
Malé roztomilé štěňátko velmi rychle doroste v dospělého psa, který za rok spotřebuje cca 110 kg granulí. Při ceně kvalitních granulí cca 100Kč/kg je to 11 tisíc za rok (a ceny rok od roku rostou). K tomu je potřeba připočítat nějaké pamlsky, hračky, cenu rozkousaných nebo jinak zničených věcí, každoroční očkování a rázem jsme na kupní ceně štěněte. A to každým rokem života psa, po dobu minimálně deseti let. A to neřešíme nějaký úraz nebo onemocnění psa, náklady na léčení se mohou lehce vyšplhat do desítek tisíc. Vlastnit psa je opravdu finančně náročný koníček.
Bezpečnost
Další důležitou věcí, kterou by měl zájemce o štěně řešit, je bezpečnost štěněte. Malé štěně je schopné prolézt otvorem o šíři 10 cm, podplazí se i pod menší mezerou než zmíněných 10 cm. Je nutné před příchodem štěňátka zkontrolovat plot, branky, vrata…, a zajistit je tak, aby se štěňátko nemohlo někudy protáhnout ven nebo do prostor, kde by se mohlo zranit třeba pádem z výšky. Dalším nebezpečným místem nejen pro štěně, ale i pro dospělého psa, je bazén. Je potřeba zabránit přístupu štěněte k bazénu nějakým ohrazením. Smrtící pastí se může stát krycí plachta na bazén. Štěně i dospělý pes ji vnímá jako pevnou plochu a při vběhnutí na plachtu se utopí. Stejně tak, pokud bazén nemá schody, po kterých by mohl normálně vyjít, po žebříku to opravdu neumí. V panice, které propadne během mžiku, bude mít problém i najít ty schody.
Samozřejmostí by mělo být zamezení přístupu štěněte do prostor, kde se skladují čisticí prostředky, hnojivo, postřiky, návnady na myši, slimáky…, aby se štěně neotrávilo. O zapojených elektrických kabelech snad není nutno se ani zmiňovat, rozkousaná šňůra pod proudem v lepším případě může znamenat těžké zranění, v horším případě smrt.
Pokud je potřeba zabránit psovi vstupu na některé části pozemku, není od věci pořídit elektrický ohradník (stejný jako pro koníky). Po počátečních několika střetnutích s ohradníkem si to pes většinou pamatuje a místu se vyhýbá.
Hárání
Pokud bude zájemce vlastnit fenku, měl by mít vyřešeno, jak zabrání tomu, aby nedošlo k nechtěnému zabřeznutí feny. Spoléhat se na to, že „máme plot“, je dosti naivní. Roztoužený nápadník je schopen nižší plot přeskočit, podhrabe se, někteří jsou schopni přelézt i vysoký drátěný plot (1,5 není pro psa vysoký plot), rozkousat ho nebo rozplést. Pokud není možnost fenu bezpečně zavřít někde v domě (cca 14 dní) je vhodným řešením pořízení uzavíratelného kotce. Ten se dá využít i v nepřítomnosti majitele, aby někdo psa nebo fenu neukradl. Stalo se již několik případů, kdy zloděj psa přetáhl přes plot.
Majitelé psů by měli vědět, že pro choďáka není problém z místa přeskočit více než metrový plot a vydat se na námluvy k fence na opačném konci vesnice.
Výbava
Co se týká výbavy pro štěně – není potřeba nějaké zvláštní vybavení. Stačí jedna miska na krmení a miska na vodu. Je nutno se smířit s tím, že malé chodě (tedy i velký pes) často v misce s vodou hrabe a pořídit raději mísu než misku. Nemá cenu pořizovat drahý pelech, protože dokud štěně neodroste a nedostane rozum, zničí cokoliv. Nuda je prevít. Bohatě mu stačí poskládaná fleecová deka. Obojek pro štěně zvolte ze začátku látkový (popruh), vodítko opletené kulaté (vypadá jako horolezecké lano), nepálí při prosmeknutí. Naprosto nevhodné je flexi vodítko.
Socializace, zvykání na nový domov.
Štěňátka u nás mají celodenní péči, někdo je pořád doma, jsou se svou maminkou a sourozenci. Určitě není vhodné štěňátko po příchodu do nového domova nechat celý den samotné venku nebo ho zavřít v bytě a odejít do práce. Štěně by si mělo postupně zvyknout na nové prostředí, novou rodinu, na to, že je samo. Je mu potřeba ze začátku věnovat hodně času, aby si nepřipadalo opuštěné. Pokud bude pejsek bydlet na zahradě, je nutno za ním často chodit, pohrát si s ním, pomazlit se. Pokud štěňátko odchází do nového domova v zimě, je dobré zvážit, kam by bylo možné štěně v domě umístit v případě silných mrazů (chodba, zádveří, prádelna)
Nepřetěžujte štěňátko, ve dvou měsících ujde pár set metrů, občas je ho potřeba poponést. Některá štěňátka vůbec v této době nechtějí chodit na procházky, odmítají opustit zahradu. Je to atavismus, postupně vymizí, není nutno to nějak lámat a štěně nutit. Pokud s ním přesto chcete poodejít od domu, nezbývá než štěně vzít do náruče a odnést dále od domu a pak pokračovat v procházce. Na zpáteční cestě nebudete štěněti stačit, jak bude pospíchat do „nory“.
Až si štěně zvykne na nový domov, je potřeba socializovat – zvykat na nové lidi, nové prostředí, další psy, na manipulaci (česání, prohlížení zoubků, uší)
V neposlední řadě je nutné od prvního dne štěně učit základní povely.
Očkování, odčervení
Štěnátka odčervujeme podle doporučeného schématu co čtrnáct dní. V době odběru bude mít štěňátko za sebou první očkování kombinovanou vakcínou. Další očkování bude absolvovat už u nových majitelů – 2x kombinovanou vakcínou a 1x proti vzteklině. Dokud štěně za sebou nemá třetí vakcinaci, nemělo by se potkávat se psy, o nichž nevíte, zda je majitel nechává očkovat i proti jiným nemocem, než je vzteklina.
Uchovnění
Pokud se chce nový majitel se svým pejskem/fenou zapojit do chovu, je nutné projít procesem uchovnění. S pejskem je nutno absolvovat svod (posouzení exterieru), klubovou výstavu alespoň ve třídě mladých, mít RTG kyčelních kloubů (od oficiálního posuzovatele) a poté absolvovat bonitaci. Na bonitaci se posuzuje nejen vzhled psa, ale i povahové vlastnosti. Více informací na klubových stránkách.
A nakonec – veškeré problémy, jak zdravotní nebo s výchovou, je lepší řešit přímo s veterinářem, chovatelem nebo zkušeným kynologem, než se snažit získat informace na sociálních sítích. Mnohdy jsou získané informace zavádějící.
